Libiku,

ale i štěstí (nebo náhoda?) přeje připraveným.

Já se v podstatě ptám na to, nakolik má cenu šponovat se jak koza na dvířka, aby člověk něčeho dosáhl, když to "něco" by třeba ve Tvým případě bylo nebejt podřízenou svýho šéfa, ale jeho šéfovou.

Nebo jestli je to moc přízemní uvažování a ten, kdo se o něco takovýho nesnaží, tak sám sebe přizdisráčsky brzdí a ještě k tomu si to alibisticky omlouvá, že Bill Gates může bejt stejně jenom jeden.