Pokud se bavíme o generaci narozené po roce 2000, resp. dnešních "náctiletých", tak co jsem si stačila všimnout, jsou jiní v přímé návaznosti na jiných možnostech.
Generace, která dospívala v devadesátých letech byla specifická tím, že se jí otevřely veškeré vymoženosti "Západu" - pro dnešní puberťáky je to samozřejmost. Nezažili totáčové toužení, ať už po věcech hmotných nebo zážitcích typu koncert zápaďácké kapely nebo cesta do kapitalistické ciziny. Na druhé straně mnoho možností nemají. My v patnácti chodili do hospody na pivo, jim neprodají v sámošce ani Frisco. Mají jen trávu, která byla v našem mládí dostupná hůř, ale zas to není žádná velká rebelie, protože generace jejich rodičů s ní má zkušenost taky. Vlastně vůbec nějak málo rebelují, asi nemají proti čemu, když pomineme politiku.