Můj muž jedináček vyrostl stylem "jedno dítě = žádný dítě."
V pubertě už se s ním nezabývali vůbec, máma nevěděla, co dělá. Na víkendy jel k babičce. Odtamtud podnikali s partou výpravy po pařbách a akcích. Když měl ve studentském průkazu prosbu od třídního, ať máma přijde do školy, tak odpověděla, že nepřijde. Atd.
Od 17 měl pravidelné brigády i o sobotách a nedělích. Ráno v 6 na pracovišti.( teď už by na 6 nevstal).
Jediné možná co by na něj platilo je více ta sebestřednost a snaha si prosadit svoje.