Pěkné téma! Ráda se "procházím" po bytech a domech svých babiček a prababiček. Dokonce moje zřejmě nejstarší vzpomínka je obrazový a čichový vjem prádelny - přístavku u babičky na dvoře - kterou zbourali když mi byly dva a půl roku. Když jsem babičce popisovala kde stála malá stolička, vyskládané pětilitrovky na vajíčka, jaké tam bylo světlo a umělohmotný ubrus v policích, doplňovala mne, já si pak vzpoměla na další věci. Fotka toho prostoru neexistuje, fakt mi to zůstalo "v hlavě". mrzí mne, že neumím malovat
. Nevím, jestli je to běžné, ale tyto vzpomínky jsou "pevnější" opravdu z dětství. Třeba mnohem víc si pamatuju byt prababičky před přestavbou - to mi bylo tak 7 - kamna v kuchyni i pokoji, v těch kuchyňských se peklo a vařilo, stará kredenc se skleněnými zásobníky na potraviny, špajz, záchod na chodbě a koupelna společná pro půl patra. Pak bydleli dva roky jinde - ten byt mi skoro neutkvěl, ale to asi proto, že v té době bývala babi spíš u nás - a pak se tam vrátili do renovovaného. Bývala jsem u nich mnohé víkendy a velkou část prázdnin, ale ten nový byt si fakt skoro nepamatuju - a to jsem tam jezdila ještě jako dospělá - třeba až to tu někdo zmínil, přemýšlím, kde tam byla koupelna, resp. odkud do ní vedly dveře - vím, že už byla v bytě i se záchodem, to je vše, víc si nevybavím.