neznámá, no...víš, ono to té známé taky předtím přišlo legrační, vlastně všechno bylo roztomilé, miloučce směšné, omluvitelné, dokonce se vykládaly celé historky o tom, co zase "Z"...
Dneska ty smsky změnily ráz, a dneska se to vystupňovalo tak, že to se mnou otřáslo.
Smát se tomu asi není úplně nmístě, tobě to vážně přijde směšné?

(O tvých dětech nevím nic, je zajímavé, jak jsi to vztáhla na ně, o tvých jsem vážně nepsala.)

Chtěla jsem tím asi říct, že pokud někdo nezvládá dvaapůlleťáka, bude pro něj ještě horší ho zvládnout, až mu bude náct. Bojí se ho. Pak ho dá z domu? Komu? Mohla bych to i napsat, jen by už to byl příběh, kde by se mohla ta dotyčná rodina poznat.

.