Naprosto souhlasím s názorem na ty "antidiskriminační zákony". Také mě připadá, že celou situaci zhoršují a lidé si akorát něco domýšlejí a rozhodují se podle domněnek... Je těžké najít tu správnou hranici, jak o těch ožehavějších tématech mluvit, zase nevybalí člověk hned ve dvěřích na začátku pohovoru rodinné záležitosti ve stylu: "Já neplánuju děti" (nehledě na to, že 100% toto není nikdy) nebo: "Mám děti, ale mám pro ně hlídání". O co by bylo příjemnější, kdyby se ty pohovory obešly bez zbytečných tanečků a domýšlení a mluvilo se k věci (netýká se jen dětí a stavu). Lhát u pohovoru určitě nemám v plánu, jen jsem se nechtěla zbytečně znevýhodňovat hned v začátku, proto mě zajímaly zkušenosti.