Fakt je, že já jsem se v porodnici snažila jako blázen a prostě to nešlo. Málem jsem si z toho vyrobila laktační psychózu. Pomohlo mi pár lidí, kteří se chovali normálně, strašně mi vadily řeči typu: máte abnormální prsa. Dostali jsme se domů, já se uklidnila, konečně se pořádně spustilo mlíko a kojili jsme dva a půl roku. S dalším už to bylo lepší, taky v porodnici nic moc nešlo, taky byly blbý řeči, ale už jsem věděla, že to půjde, navíc jsme tam byli oproti prvnímu o polovinu kratší dobu. Kojila jsem ho dva a půl roku. U dcery hned v porodnici (jiné) pochvaly od sester, jak je dítě v pohodě a já taky, malá se přisála a pila a bylo to ok. Odstavovala jsem ji násilím ve dvou a třičtvrtě.
Psychika fakt udělá hodně. Samo že je milion dalších důvodů a co vím od holek, které se strašně snažily a dítě nepřibíralo, tak je to kolikrát lepší utnout a přejít na UM a netrápit sebe ani děcko.