On si chtěl (konečně) taky trochu užít, nenápadně, když to nikdo nevidí a nic to nestojí. A pak se tvářit, že se nic nestalo.
Nemohlo mu to vyjít, protože - jak byl naivní - nepoznal v té ženě potenciální nebezpečí, které tam viselo už od začátku. Její vystupování, chování, koketérie, řeči...Ona byla ta hyperaktivní, co ho vytáhla v noci do baru, aby měla "zážitek". Ale budiž.
Když mu volala, že neměl ráno zmizet, měl poslední šanci to utnout a ne běhat se psem s ní v parku. A pak obídek, máme rádi stejnou operu atd - v její choré hlavičce se vytvořil příběh, že má "vztah" a bylo ji jedno, že chlap nic takového netuší, nechce a kouká, kudy zdrhnout.