Poctivě jsem přelouskala vesměs bojovné příspěvky.Opět jsem získala dojem,že lékaři a zdravotnický personál nejsou lidi.Třeba ta poznámka,že kterási lékařka řeší nahromaděné případy zrušením polední přestávky.K té bych nechtěla ani za nic,těžko může ve fyzickém nepohodlí dobře pracovat.
Co znám z vlastní zkušenosti,je čekání u zubaře,protože ráno přijdou akutní pacienti a do té půlhodiny se to nemusí vejít.Navíc je moje paní doktorka velmi pečlivá a prostě se se vším piplá.Beru to tak,že se nedá nice dělat.
Pokud přednostně vyšetřím kolegu,je to mimo jiné i proto,že o pár ordinací dál na něj čekají davy pacientů.Sama na to ale nervy moc nemám. S ortézou na ruce a v bílém jsem prošla uličkou hanby v čekárně na chirurgii jen asi tříkrát.
Protože v ordinaci pracuji,mohu se na to podívat i z druhé strany.
I pacienti chodí pozdě,zejména ti ,co jezdí autem(uvízl jsem v zácpě,nemohl jsme najít místo na parkování) .Systém by už je asi bez milosti nechal přeobjednat,ale my je necháme počkat na nejbližší mezírku. Občas si pletou datumy,časy...taky je vecpeme. A my třeba nemáme jen objednané pacienty,ale i pacienty na statimová vyšetření.Na ty máme jakousi rezervu,ale nebývá dostatečná.Přesto nemíváme velká zpoždění. Ale kafe si vypít musíme a hehehe hahaha se od nás ozývá taky. Nejsme stroje.
Může být stresující i to,že čekárna je společná pro dvě ordinace,které pracují v různém tempu.Nedorozumění vznikají i tím,že pacient přijde na statimové vyšetření s tím,že mu řekli,že nebude čekat.Opak je pravdou,většinou čekat musí,protože objednaným pacientům dáváme přednost.On jen nečeká ten měsíc na vyšetření jako ti objednaní.
Co si budeme povídat,naplněné čekárny budou i v případě,že se bude ordinovat dvacetčtyři hodiny denně sedm dní v týdnu. Sedět v čekárně je otrava a nedobře pro svou pověst činí pracoviště,které dává okázale najevo,že je mu to jedno.
Na druhou stranu,většina pracovišť se snaží,má objednávací systémy a snaží se jich držet.