Z+2,

okolí, vyjma nejbližších, netuší, co za něčí tloušťkou stojí a nebude v případě zdravotních potíží pečovat, tudíž ano, podle mého soudu nemá co mudrovat. U bližších kamarádů se imho lze motivačního hovoru dopustit, ale dialogu, nikoliv kýblu kritiky - to je vždycky situační a individuální.

Teď jojo efektem ztloustla o kus zpátky jedna má kamarádka, co předtím dost pěkně zhubla... ale vzhledem k tomu, že vím, co všechno na ni za poslední cca dva roky spadlo a stále není všem dnům a dopadajícím kalamitám konec, tak považuju za nejlepší na přímý postesk, že to zase přibírá zpět, říct "teď to neřeš". A sama o tom ani nepípnu (ostatně taky nejsem žádná štíhlá osoba).

Jasně, ty sám ses teď setkal s následky těžké obezity dost drasticky. Ale myslíš, že by třeba tvá kritika, případně soustředěná kritika širšího okolí, toho člověka motivovala ke zhubnutí? Nebo by ho zahnala pryč od lidí k nějakému spolehlivému zdroji potěšení, třeba jídlu?