Grainne,

s tím by se dalo souhlasit, ale....
Lidé jsou opravdu různí a jsou prostě chlapi introverti, kteří takový problém nejsou schopní řešit třeba vůbec. Jsou třeba chlapi, kteří to ani za problém vlastně nepovažují. A jsou v tom třeba někdy hlubší psychické problémy, které si sami nepřiznají. Pak těžko i hodný chlap bude schopný něco takového řešit.

Já mám dojem, že se tu ten problém strašně bagatelizuje a zjednodušuje na nevěra=špatně, žít život bez sexu a obětovat se= dobře. Teda ty to Grainne neděláš, ale několik nicků tady určitě. Jenže ve skutečnosti to takto fakt nefunguje.

Pro někoho, kdo má nízké libido, je život bez sexu docela v pohodě, stačí mu třeba nějaké to mazlení a nic víc nepotřebuje. Jenže pro někoho, kdo má libido velké (a ne, tohle fakt silou vůle neovlivníš), tak je život bez sexu vyloženě utrpení, které ovlivňuje jeho psychiku a potažmo zdraví a i fungování v mezilidských vztazích. Kdyby naše společnost byla otevřenější, tak by si třeba takoví partneři byli schopní o tomhle normálně popovídat a říct si třeba, že svoje manželství otevřou a dovolí tomu druhému v tomhle svobodu a domluví se za jakých podmínek atd. a tím pádem by nikdo nikoho nemusel za zády podvádět, když už opravdu z nadrženosti má deprese a ztrácí sebevědomí a radost ze života.

Jenže takhle to bohužel není ani v případě zakladatelky. Ještě jí vlastně partner vydírá, že jí opustí, pokud ona nebude v tichosti trpět. Co to jako je tohle?

Taky je zajímavé, že naše společnost pořád ještě věřím tomu mýtu, že muži mají mnohem větší libido než ženy. Bohužel, v mém okolí a i z mojí zkušenosti můžu říct, že to je v dlouhodobých vztazích většinou naopak, jen o tom ženy tolik nemluví, protože se za to stydí, že je jejich vlastní manžel nechce.