Slupko, Kudlo, omlouvam se, ze jsem se nechala trochu unest. Zkusim to jinak...

Jsme stastni lide, protoze takove uvahy muzeme smysluplne vest.
Za sebe bych rekla, ze je to az jista zpovykanost z toho, ze najednou muzeme a dokonce musime volit.

Ja zvolila a samozrejme, ze cervicek "hlodne", presto, ze nejedeme nejak extremne na doraz. Na druhou stranu zase, po jistych zkusenostech si rikam, ze kdyz jsme zvladli "tamto", muzeme se spolehnout nejen na prime finance a majetek, ale hlavne na urcite zkusenosti, ktere nam umoznily prezit.

Navic, jak jsem si vyzkousela, moje posramocena psychika by me za urcitych okolnosti dokazala i zabit, takze cokoliv, co utratim za psychickou pohodu, je investice do zivota.
Fakt je, ze za potomstvo uz nemam primou zodpovednost a vim, ze uz umi nalozit se svymi zivoty samostatne.