Mně promítání fotek z cest přátel baví hodně, zhruba od tří - čtyř přátel. Od lidí, kteří umějí zajímavě povídat, je to takový malý cestopis v osobní rovině. A přitom je to možné prokládat veškerými dotazy, co člověka napadnou, trochu se zakecat... Fakt to mám ráda. Ovšem rozhodně to nejsou kvanta víceméně totožných fotek "maminka v moři" "děti na pláži" "tatínek bez kusu hlavy u místního supermarketu", ale vybrané kolekce k vyprávění.