Magráto,
ale já se do ní přece taky nestavím, jsem normální člověk jako každej a samozřejmě mám svý chyby. Dokonce se ani nesnažím vylepšovat ve smyslu, že vypadám o 10 let mladší a umím brutálně dobrou svíčkovou.
A myslím, že vcelku nehlásám nic tak extrémního a takovýho, aby bylo někomu nepříjemný se s tím potkat v reálu (koho třeba potěší, když o něm budou za zády špitat, že má velkej zadek, a kdo bude DOOPRAVDY, ne pusou tady na netu, takovej frajer, že se nad to povznese s tím, že o co jde, vždyť maj vlastně pravdu)?
Myslíš, že "co sám nerad, nečiň jinému" je tak strašně svatý tvrzení, že kdo se podle toho snaží řídit, znamená to, že se považuje za dokonalýho?