Ja s tebou souhlasim, Len.

U nas mame "individualni plan" pro kazde dite, ovsem zalezi na uciteli, co si jaksi pod tim predstavuje.

Osobne jsem si pod tim predstavovala, ze mi zaci (zacatecnici ve svedstine, kteri neumeji ani slovo) budu ucit (a ucila jsem) zaklady jazyka, ostatni zaky podle toho, jak dlouho tu zijou/jsou tu narozeni, ale jazyk neni na urovni, abyz zvlkolu/a jinych znalosti atd to, co potrebujou pro skolu/svedstinu jako materstinu. To vse v jedne skupine, zalezelo na mne, jak se k tomu postavim - vsichni potrebovali to svoje a ja povazovala za povinnost jim to poskytnout. Zvladla jsem to a naucila jsem se kvanta, jak to zvladnout.

Moje dcera ma 2 deti. Mladsi zacal prvni tridu loni v srpnu. Kluk umel pocitat s procenty, chapal matematiku (=matematicky myslel) uz ve 4 letech, umel pouzivat velkou nasobilku v praxi atd atd - plno matematiskych veci na urovni druheho stupne.
Pred nastupem do prvni tridy byly jeho ucitelky informovany o tom, ze je proste matematicky nadanej a ze si rodice prejou, aby se s tim pracovalo - rodice byli ochotni ho zasobovat ucebnicemi na te urovni.

Jest porad bojujou s tim, ze kluk se bude ucit to, co se v prvni tride vyucuje: pani ucitelky jeste neprisly na zpusob, jak kluka testovat. Ted uz koncem roku scitaj desitky do stovky.... Kluk je votravenej a do skoly nechce.