Ano, mír je krásná věc, i porozumění. Není nic pěkného na tom, když někomu jinému vnucuji, že můj způsob je nejlepší.

Ale veškerá idyla končí tam, kde ten způsob, jak se věci dělají, ohrožuje někoho dalšího. O Barmě toho moc nevím, ale Irák takovým ohrožením asi je. A já bych nechtěla, aby pro změnu mně vnucoval Irák, jak mám žít a jestli mě vůbec nechá žít.

(Možná jsem moc patetická, ale takový je i ten článek.)