Tak mně je jedno i ta lebeda.
Platím co mám (táta i máma ležej každej zvlášť) a tím to hasne. Na mámině hrobě jsem nebyla asi 10 let a nijak mě to tam netáhne. A nemyslím, že by měl kdokoli právo mi kvůli tomu říct půl slova.
Hroby jsou pro živý, mrtvejm je to ganc egál. Co udělaj se mnou po smrti, je mi úplně fuk, ať udělaj to, co je bude drát nejmíň.