"Frustraci z nedostatku peněz chápu, ale nechápu frustraci z toho, že nemůžu k moři."

Souhlasím.
Nerozumím, proč se z moře dělá taková modla a symbol životní úrovně.
Kdo nejede na dovolenou k moři, jako by nebyl. Proč?
Když to tak člověk nebude dětem podávat, děti podle mě ani nenapadne to řešit.
Děti jsou schopné si užít úplně cokoliv a kdekoliv, když se jim to nabídne jako zábava. Záleží spíš na přístupu dospělých než na tom, jestli se to odehrává u moře.
Já nejsem samoživitelka, příjmy nemáme podprůměrné a moje děti byly s námi u moře všeho všudy dvakrát. Vůbec jim to nechybělo, neřešily to, nedožadovaly se, dokonce dávaly přednost jiným prázdninovým zážitkům, když si mohly vybrat.