Přidat odpověď
Nezapomenu na cestu za manzelem s detmi, kdyz jsme se stehovali do zahranici. Ja, deti (7,3,11 mesicu), s sebou jsme meli autosedacku, sourozenecky kocar, prirucni kufr, prebalovaci tasku, mimino skoro celou cestu rvalo. Dotahla jsem to ven z letadla, kde nas mela cekat sluzba, co by mi to pomohla odtahnout. Ve skutecnosti tam cekala jedna vyslechtena Filipinka s krasne nalakovanymi nehty, ktera na me vrhla neskutecne znechuceny pohled, kdyz jsem ji rvala tu autosedacku. Pak si na to zjednala nejakeho Afgance. Doted si pripadam jako King Kong, ze jsem to prezila.
Předchozí