Moniko, pěkné téma ....i když já jsem asi doteď nikdy nedospěla do stádia, že bych měla touhy někam od rodiny vypadnout pryč, možná tak na týden bych si to dovedla představit, ale 3-4 týdny by pro mě byly moc dlouho...já jsem člověk, který rád sdílí s blízkými svoje zážitky a přesně vím, že by mě to bez nich tolik nebavilo a bylo by mi líto, že to nemůžou vidět/zažít oni se mnou...nebo si dokážu představit, že bych jela s nejbližší kamarádkou... Ale kdybych uvažovala o tom týdnu úplně sama, což by možná zase až tak špatné nebylo, tak bych si asi vybrala nějaké malé pěkné městečko s památkami a krásnou přírodou kolem, nejlépe někde poblíž hor...ideálně penzion s dobrým jídlem a krásným výhledem na hory a třeba nějaké jezero...nevím přesně v jaké zemi, ale dokážu si to představit i klidně někde v Čechách...chodila bych po městě, pozorovala cvrkot, nebo šla někam za kulturou, courala bych okolní přírodou a večer bych seděla s knížkou venku a nebo jen tak a pozorovala, jak se postupně stmívá, všechno utichá a zklidňuje se, barví se nebe a mraky...prostě bych jen tak zírala na tu krásu...brzy bych spát asi nechodila, po večerech bych si buď četla, nebo zkoukla nějaké filmy, na které se dlouho chystám a nějak není čas a příležitost... Ale fakt by mi víc než bohatě stačil týden a pak už bych se hodně těšila domů, ke svým klukům