sovice,
tak je to výsledek nějakého průzkumu, na který se v tom článku/rozhovoru odkazuje.

V poslední době jste se zaměřil na průzkum čtenářstva. Z jakého důvodu se takové projekty realizují? Co je jejich smyslem?

Na tomto projektu se domluvily dvě instituce, které by v tom měly něco dělat - Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu. Domluvily se také proto, že se to dělá všude ve světě, ale my jsme zatím nic na tomto poli nevykonali. To byl jakýsi vnější motiv.
Vnitřní motiv byl ten, že do literatury patří nejen to, co do ní vstupuje, tedy texty, ale i to, co z ní vystupuje. To znamená, jak jsou texty čteny a co se čte. Podle mne to jsou důležité kulturní rentgenogramy naší populace. Měli bychom o sobě čas od času vědět, jak jsme na tom v našem vztahu ke knihám.

Jak se takový průzkum provádí?

Vyrobili jsme otázky, zadání. Terénně to ale celé realizovala pražská agentura DEMA. Výsledky jsme potom zpracovali do několika prezentací, z nichž poslední je kniha, která vypovídá o našem vztahu ke čtení v roce 2007.

Čtenářstvo jste rozdělili do tří generací. Jak jste generace věkově vymezili? Jak se pak od sebe čtenářsky lišily?

Je tam dáno nastavení víceméně podle desetiletí. Generační rozlišení jsem udělal ale také proto, abychom si uvědomili, že tři české generace (starší, střední a mladší) mají velice rozdílné výchozí body a zažily velmi rozdílný vztah ke knize. Generace 65 let a více prošla několika mediálními revolucemi a bouřlivými politickými událostmi. Střední (moje) generace na tom pak také není stejně jako generace nejmladší (dnešní dvacetiletí), pro kterou je primárním médiem internet. A to je také trochu něco jiného, co zakládá jejich vztah ke knize.

Kdybyste tyto generační skupiny srovnal podle množství knih, které přečtou, jak se mezi sebou porovnají?

Čtou dost rozdílné věci. Mladší generace čte velice silně komiks, zatímco u střední a starší generace to vůbec nepřipadá v úvahu. Rozdíl je v preferencích. Lidé starší generace čtou spíše beletrii, která je vázána na volný čas, kterého mají více. Mladší generace se vzdělává, takže čte mnohem více odbornou, věcnou literaturu, takzvanou funkcionální četbu.
Překvapilo mne ale, že mezi našimi generacemi není podstatný rozdíl v objemu čtení. To je naše specifikum. Všude jinde (Německu, USA, Polsku) je víceméně pravidlo, že čtení s věkem upadá.