Z+2 - na začátku roku jsme si s vedoucím psali, věděl co a jak, ale snahu jsem neviděla fakt žádnou...a víc jak půl roku mi přijde celkem dlouhá doba...ale beru to prostě tak, že mu to prostě nesedlo...jako on si všude zvyká trochu dýl, ale taky potřebuje vidět trochu vstřícnosti...a ne, že když třeba na vánoční schůzku přinesli cukroví, syn ostatním nabídl a když se slušně zeptal, jestli může taky ochutnat (což už samo o sobě u něj vyžaduje trochu odvahy ke komunikaci), tak se mu dostalo odpovědi, ať se stará o sebe... už tam chodit prostě nechce, nutit ho nebudu, nějak nevidím důvod...bylo to pro nás náročnější i logisticky co se týče dojíždění, ale kdyby to za to stálo, tak mi to nevadí ani trochu a ráda bych to pro něj dělala...jenže nestojí...