Maargit, já nevím. My tu meleme o inkluzi a neumíme ji uvést do života. Za nás ta inkluze byla v praxi a nemluvilo se o tom. Jenže ten učitel mohl učit tehdy, když měl ve třídě kázeň, proto ta rákoska. Já si třeba pamatuju, že za nás běžně odcházely na učňák děti, které skončily základku v 7. nebo 8. třídě. Je mi jasné, že i když propadly, tak stejně byly věci, kterým neporozuměly, třeba ve fyzice nebo chemii. Tak holt skončily dřív a šly na učňák. Učňáky nabízely řemesla právě pro tyto děti, ty se vyučily a šly do praxe, nikdo se z toho nehroutil. Dneska je stav učňáků tristní a na střední školy jdou děcka se čtyřkama. Nebylo toto tehdy lepší?
Pro řadu těchto dětí by třeba byla vhodnější škola zvláštní. Jenže ta byla od nás 30 km a přeřadit dítko do zvláštní byla ekonomická likvidace rodiny, na to by ani za socialismu neměla zdroje. I proto se rodiče snažili, aby děcka - když už teda nezvládala výuku - v té škole aspoň nezlobila. Dneska máme děsnou demokracii, dítě je bůh, může si dělat co chce a skáčou kolem něho psychologové a další -logové. Je tento systém o tolik lepší?

Měla jsem kamarádku mezi Vietnamci (už nemám, zabili ji při loupežném přepadení provozovny) a zajímala jsem se o to, jak děti trestají Vietnamci. Ti děcku pohlavek nebo plácanec na zadek nadají. Oni štípou nebo krákají za vlasy. A nepřála bych ti vidět rozzuřenou vietnamskou maminku, když dítko neposlechlo! Jsem měla dojem, že ho musí skalpovat. Jejich tresty nebyly tak nápadné jako naše pohlavky, ale byly daleko tvrdší, jak krákání za vlasy, tak štípance.