jsme normální
syn má celkem talent na basket, ale já to vnímám jako dvousečné - obětovat třeba časem všechno sportu? úraz může přijít kdykoliv
jinak někdy mám tendence taky oceňovat děti podle výkonu a to je podle mě špatně, ale někdy se tomu neubráním (např. dceři jde hůř škola, ve sportu taky není tak dobrá) a teď mě navíc štve s nastávající pubertou, takže někdy mám pocit, že mám problém ji nějak ocenit, přijmout ji takovou, jaká je, a ona to určitě cítí...
mám strach, že sklouznu k tomu upřednostnit své další děti, kterým to jde líp a s kterými i líp vycházím