Naše kočky to dovedly k dokonalosti, koťata sestěhovaly a pořídily si ještě i chůvu - svou matku, která už byla na vlastní koťata stará. Vždycky zdárně odchovaly a nikdy se nestalo že by koťata nenašla domov.
A tu nejstarší kočku/matku rodu odkojila naše dalmatinka. Byl to nalezenec, fena měla štěňata jen jednou pár let předtím a v kotěti nějak našla zalíbení, to si ji rozkojilo a tak spolu žily. Byla to docela legrace - kotě přiběhlo, Nelinka si lehla, kotě se přicuclo, mléčný krok a už to jelo.