Já si myslím, že tady je prostor pro trochu velkorysosti těch dětí.

Kdybych měla pocit, že si musím vést na vlas přesnou evidenci, aby náhodou někdo neměl pocit, že mu "ukáplo" a dostal míň, tak bych měla pocit, že jsem asi někde udělala ve výchově chybu.

Tím chci říct, že normálnímu člověku by to asi mělo stačit "přibližně" a neměl by žárlivě sledovat každej brambor, kterej přistane bratrovi nebo sestře na talíři, jestli náhodou nedostal/a trochu víc.

To "přibližně" by si rodiče asi ohlídat měli, ale "přesně" už by to asi byl opruz.