Ono je třeba také rozlišit důchodce od sebe. Po odchodu do důchodu, dokud je člověk ještě zdravý, tak je to skvělé, mít dům se zahradou a být v přírodě. Jenže čas běží a časem je důchodce nemocný, třeba nepohyblivý a musí jezdit k doktorům a to i specialistům, chodit do lékárny, zdravotnických potřeb. Děti jsou většinou ve městě někde daleko, manžel třeba umře, a co tam pak samotná ženská bude dělat. Zahrada zaroste býlím, domek začne chátrat. Takhle dopadl můj strýc. Domek, který celý život opečovával mu ve stáří málem spadl na hlavu, chtěl z něho jít do nějakého bytu, kde se nebude muset o všechno starat. Bohužel, děti se o něho nijak zvlášť nestaraly, ale domek chtěly, tak mu nedovolily ho prodat. Až tam nakonec umřel. Lepší variantu vidím mít byt v městě a k tomu chatu nebo chalupu.