Ted mi treba prekazi, ze jsem se nikdy poradne nenaucila cestinu-teorii a matematiku. Matematicke mysleni, logiku i prostorovou orientaci mam, ale nejsem schopna pomahat detem s temi jejich postupy. Naucim je to po svem, bavi je to a rozumi tomu. “Ale pry to mame psat takhle a sem.” Cestinu totez, co se teorie a vetneho rozboru tyce, jsem v podstate tabula rasa, ale pisu dobre proto, ze mam dost nacteno. Dokonce jsem leta delala technickou a jazykovou redakci knih. Treba s matematickymi priklady z letosnich maturit to mam tak, ze kouknu, vidim a mam to. Kdyz jsem pak sledovala, jak ty priklady nejaky odbornik vyklada, a co pise na tabuli, lezly mi oci z dulku. Vyslo mu sice totez, ale pripadalo mi, ze jde z Hrusic do Ondrejova pres Tatry, moc jsem to nechapala.
Cestinu se ted poprve v zivote pokorne doucuju, abych to mohla ucit deti, kdyz se zas skola dostane do smycky pousteni filmu, hrani na mobilech (!), vystoupeni cvicenych psiku a podobne.

(S tou matematikou jsem stvala manzela - neumim poradne ani rovnice, natoz treba goniometricke funkce, ale priklady z prijimacek na MatFyz, kam se hlasil on, jsem dala bez problemu).

Vlastne neumim ani chemii. Stredni skolu jsem v hodinach chemie nejak prezila mj. diky znalostem nacerpanym v 6 letech pri cteni Ctyrlistku...