Je pro mě staršně těžký bejt v přítomnosti, takže radši neřídím -přemýšlím totiž o přednosti za zatáčkou a nepřibrzdím, když mi někdo skočí do cesty. to řízení mě strašně mrzí, ale fakt to nejde. řidičák mám, platila jsem si i kondiční, jezdila s manželem - krachlo by nám manželství, nebo bychom se zavraždili.

Jsem stydlivá s mluvením před lidmi, zakoktám se, řeknupravý opak, vynechám sloveso - trénuju, ale bez výsledku. to mi brzdí kariéru.

chtěla bych uklidnit všechny, co jim nejdou ruční práce: mě jdou, ale je mi to nanic. naučím se cokoliv, ale k čemu mu to ve výsledku je.

hrála jsem slušně na hudební nástroj - ale opět problém, strašně jsem se styděla a kazila to a byla na nervy - taky je mi to nanic. zpívám slušně, ale jakmile mě někdo slyší, hned mi to přestane ladit.

umím se skvěle zabrat do nějakého problému a dlouhodobě na něm dělat, ale takovou práci jsem nesehnala na částečný úvazek, takže zase šudlám debility za mrzkej peníz.