"o svém studiu na dánském gymnáziu a říkal, že tam každý týden museli přečíst knihu, o níž se pak celou hodinu diskutovalo. Bylo dobré vědět, v kterém desetiletí zhruba vznikla, ale vážně se studentů nikdy nikdo neptal, kdy se přesně narodil autor a nenutil je vyjmenovat, co dalšího napsal."

tak takhle i ja pracovala se svymi pristehovalci cela dlouha leta (na nejvyssim stadiu zakladky a i s dospelymi v ruznych kurzech jazyka pro velice ruzne profese, prevazne technicke) - a knihu si vybirali sami, ne nejakych predlozenych seznamu - to je kdyz se jim chtelo. Na tom jsem mela postaveny cely projekt, jak ucit svedstinu jako druhy jazyk.

Tu knihu cetli krome vyse uvedeneho i kvuli jazyku, frazim, pravopisu, "kulture" - jak se tu zije, a diskutovalo se hlavne proc, jak, kdo a jaky rozdil tady a "u nas". Krome ustni diskuze a ucasti na dalsich diskuzich museli o knize i psat, a to ne zadny rozbor a la "co tim chtel basnik rici", ale proste vypravet obsah svymi slovy, aby si trenovali nabyty obohaceny slovnik ruznymi zpusoby (na rozdil od biflovani slovicek)