Marko,
ty o koze, já o voze.
Celou dobu tu píšu o SMYSLUPLNÉ maturitě. Povídat si s někým o knize nebo filmu není žádná vzdělanost a pokud to má být obsah maturitní zkoušky, tak jsme na tom hůř, než jsem si myslela.
Od maturanta čekám, že dokáže v českém jazyce psát a hovořit na nějaké úrovni. Jestli to bude o knize nebo o výletu na Kokořín je úplně jedno. Stejně jako je jedno, jestli čte beletrii nebo ne. O tom jazyk prostě není, rozhodně ne v roce 2018.
Až na tom budeme tak dobře, že nebudu denně narážet na texty SŠ/VŠ vzdělaných lidí, které jsou samá hrubka a často postrádají i smysl, protože tito neovládají ani větnou stavbu, nebudu slyšet i od moderátorů a reportérů veřejnoprávní televize prasáckou češtinu, můžeme si povídat o krásné literatuře.
V situaci, kdy tu češtinu prostě lidi NEUMÍ je státní maturita z literatury zhovadilost.
Myslet si o tom samozřejmě může každý co chce, to mu nikdo nebere. Já si zkrátka myslím tohle. Zjevně mám úplně jiné nároky a představy o tom, co je a co není "středoškolské vzdělání" nebo "všeobecný přehled".