a už jsme podivným oslím můstkem od děl klasiků (které jsou technicky vzato beletrie) u brakové literatury (která je technicky vzato taky beletrie)

Asi není úplně totéž, kdy si přečtu Angeliku nebo Věčnou Ambru, a když si přečtu Nanu.

A bez ohledu na to, z čeho se dělá nebo nedělá maturitní zkouška, tak člověk, kterej NEZNÁ ŽÁDNÝ klasiky (přičemž nikdo nevyžaduje, aby je znal VŠECHNY) a NEČTE nebo čte jen málo nebo jen úzce zaměřený knížky, tak prostě NEBUDE vzdělanej.

A upřímně řečeno, pokud někdo bude mít fakt načteno a bude mít ty komplexní znalosti, po kterejch voláš, tak přece maturitu i v její současný podobě musí dát s jedním prstem v nose a druhým v zadku.

Nevšimla jsem si, že by tu někdo obhajoval tupý biflování bez pochopení, ale dejme tomu, že by ta maturita byla přesně na to nastavená. To by pak člověk, kterej o tom má skutečný vědomosti, s ní neměl mít problém, ne?

Pokud se navrčím nazpaměť třeba co napsal Karel Havlíček Borovský, tak můžu technicky splnit požadavky maturity, která bude nastavená stylem "vyjmenuj 3 díla KHB" nebo "které z těchto děl KHB nd/napsal". Ovšem pokud jsem nic od KHB nečetla, tak to mnohem snadněji zapomenu a navrčet se nazpaměť seznam názvů, který mi nic neříkaj, opravdu nebude k ničemu.


Ale pokud si od KHB něco přečtu, ideálně víc věcí, tak přece stejný zadání (vyjmenovat 3 díla KHB) dám s prstem v nose a ještě s porozuměním věci.

Chápu, že někomu vadí styl "nauč se nazpaměť X děl, který jsi ale nemusel ani otevřít", to mně vadí taky. Ale do nejdelší smrti nepochopím, jak někdo může obhajovat, že není nutný číst, a zaštiťovat se tím, že biflování nemá smysl. No nemá, ale to přece lze naopak vyřešit tím, že čístu budu, a ne že se z toho budu snažit za každou cenu vykroutit.