ahoj,
ja jsem nize take psala prospevek s komplikacemi ale pravda tykaly se miminka.
mam stejny zazitek ze jsme byli s partnerem sami na pokoji a sestry kontrolovaly jen ozvy. ja byla ale moc rada, protoze jsem mela velmi silne krizove bolesti, veskere ulevove pozice vcetne sprchy mi pusobily jeste vetsi bolest a kdyby me nekdo nabidl epidural tak ho beru vsemi deseti. Jenze diky tomu klidu, ktery jsem mela, se stalo neco, co ma alespon pro me velky vyznam.prisla jsem na to jak tu bolest zvladnout. vlastnim soustredenim se na ni. to by se mi nemohlo stat kdybych nemela prave ten zminovany klid. Pro zajimavost byla jsem tak drazdiva ze mi obcas i sahnuti na bricho vyvolalo kontrakci. Vubec si nedovedu predstavit jak bych rodila "normalnim" zpusobem.
Jinak pani doktorka mi take pichla vodu coz byl vylozene zakrok ktery mi pomohl, protoze uz jsem mela opravdu silne nuceni tlacit a neslo to udrzet. Takze v mem pripade te prirode i pomohli.
Sestry jsou tam ale rozdilnych kvalit to mohu potvrdit. Je tam jedna asi nova sestra ktera pusobi ze je hodne mimo. Docela by me zajimalo co za sestru te posilala do pardubic-jak vypadala?
Ja byla naopak prijata s tim, ze jsem jeste nebyla otevrena vubec a nebyli si jisti ze uz rodim. Presto me ale jiz prijali.
Vzhledem k tomu ze me miminko muselo do hradce na JIP, jsem zazila i hradec a neda se to vubec s vrchlabim srovnat (a to neni zadny vrchlabsky fanatismus). Kdybych nemela knihu o kojeni a kamaradky se zkusenostmi tak snad nekojim. Ve vrchlabi bych rekla ze je klicove slovo trpelivost, zatimco v hradci mam zkusenost s nervoznimi vseho znalymi sestrami rutinerkami. Na bolave prso mi vnucovali kloboucek a delali ze me hlupaka ze kdyz nemam deset deti tak co jim budu vykladat jestli je to dobry pouzivat na bolest nebo ne. Nic jineho poradit neumely a o psychycke podpore uz vubec nemuze byt ani rec. Ve vrchlabi za mnou sami chodili a podporovali me v tom abych mela mliko kdyz nemam u sebe mimi.
Co se tyce porodu, tak maminky co tam byly se mnou byly vsechny nastrizene, jednu dokonce privazali ke stolu a fascinovane poslouchali jak se rodi ve vrchlabi...
Az budu mit vic casu tak napisu savuj pribeh. Je to zajimave srovnani.
Předchozí