Vím to tak, že mě kontaktovala matka holčiny. Holčinka je starší než náš vztah, z toho vyplývá, že mě nerozhodila existence dítěte jako takového, ale fakt, že se drahouš o tom jaxi taxi nezmínil. A že jí zasklil, protože co jsme spolu, neviděl ji. Prostě dala bych ruku do ohně za to, že jí nikdy neposlal ani kačku a ani ji neviděl. Sama vím, že dítě potřebuje oba rodiče.

O tom, že ta žena a maminka v jednom existuje, vím už dlouho a že s ní měl chlapec kdysi techtle mechtle také vím. Jako ta osůbka je lehce problematická, není to ideální maminka. Bohužel. A že se párkrát pokoušela toho mého kontaktovat vím, že i něco psaní proběhlo, to také vím, nevidím na tom nic špatného, prostě komunikovali dva známí z dřívějška.

Do žhavého rozhovoru jsem šla vyzbrojena hasičákem a s pytlem ledu na hlavě... Ne, doopravdy jsem chtěla jen znát pravdu a ne vyvolat zbytečně hysterickou scénu.

Situace je taková, že malá byla počata jakožto maminky úlet, byla nevěrná. Ten můj byl sám, měl svědící rozkrok a ona neodolala. Holčička se narodila v manželství, v rodném listu má tedy jako tatínka tehdejšího manžela. Holčička se narodila, když byl producent vítězné spermie ve vězení. O těhotenství a holčičce se dozvěděl, a když se k ní chtěl hlásit, maminka prý odmítala, tou dobou už byla podruhé vdaná a neměla zájem o komplikace.
Pak se bohužel dala na scestí, druhý rozvod, třetí svatba s feťákem, drogy, nástup na léčení, třetí rozvod, z drog nakopnutá psychika, děti odebrány a svěřeny do péče babičce.
Nevím o co jí teď jde, ale vehementně začala muže kontaktovat a dcerku mu zničeho nic podstrkovat a vyústilo to v to, že napsala i mně.

Maminka je asi v problémech a otočila, tvrdí, že holčičce řekla, kdo je její bio otec a ona ho chce poznat.

Můj chlap mi to neřekl, prý to byla minulost za kterou udělal tlustou čáru a zejména, když věděl, že ona ho odmítá a nechce mu dceru ukázat, bral to jako vyřešenou věc a neřekl mi to.

Teď uvažujeme co dál. Vzhledem k naší úžasné finanční situaci nemůžeme teď hned nijak přispět. Ale já bych ráda a vypadá to, že i chlap se nad tím začíná zamýšlet (první bylo, že kategoricky odmítl) že se s holčinkou a s maminkou pokusíme setkat, očíhneme aktuální situaci a holčičku začleníme do rodiny. Jako podle fotky fakt je to celej tatínek... Pokud bychom jí chtěli "legalizovat" určitě to bude cesta dlouhá a za tu dobu bychom už na tom měli být finančně lépe. V současné době fakt můžeme holčičce věnovat jen čas. A lásku. A péči.

Takže asi tak

S mužem jsme si vyjasnili, že ani jeden nechceme toho druhého zapudit, on se bál, že ho za to "vykopnu" a bál se, že se bojím, že by mě chtěl opustit (vzhledem k mé díky lékům stabilizované depresi jsou jeho obavy o mojí psychiku na místě) a že bych se kvůli tomu mohla zase zhoršit.

Tak živote, vzhůru do dalších zápletek a veletočů...

Rodinko, opět dík za podporu, názory, rady...