Jj Ostrava.

O zuby se starám až manicky, bohužel teprve teď mám dobrou dr (doufám!), která postupně řeší seky těch předchozích. Tohle není věc, že by si člověk mohl vyžádat další konzultace a pak se rozhodnout, musí věřit tomu, co momentálně má. Po té staré jsem hledala zub dva roky, takové to je. Ta nová byla hned po škole, snažila se, ale perfektní práce vypadá jinak. Po roce šla na mateřskou a pak se odstěhovala. Takže jsem tam, kde jsem byla, stále ty staré věci.
Dnes po telefonu mě objednala za 14dní, ale hned sdělila, že nikomu volat nebude, prostě to zaplatím nebo si mám najít někoho jiného...

A jít s Ríšou, to je asi jako nejít nikam, po čtvrthodině už tancuje, leze, mluví s každým, odchází, nebo odchází s cizími, utíká, v ordinaci klape vypínače světel, otvírá skříně, šuplíky, okna - neurolog, psychiatr nevadí, oni ho při tom sledují a on celkem odpovídá na jejich dotazy, ale někdy taky ne, promluvíme na něj a spustí se záchvat.

Dnešní neurolog mám vyřízeno, posílá mě na ortopedii. Termín v září nebo příští čtvrtek s platbou dvě stě za přednostní ošetření - ha? Tak co má člověk dělat že.

Vidíte že teda řeším, ale teda systém je fakt k pláči. Docela se začínám bát, jak to bude za dvacet let až budu doktory fakt potřebovat (teď jsou to jen "nárazovky)".
A to má dost známých holky na lékařských fakultách, ale takové ty "čisté" obory, radiologie apod. Noo!