Přidat odpověď
libiku,
hele jak už jsem říkala, nikdo z nás u toho nebyl.
Přijít ve tři ráno na kafe... existujou situace, kde je to zcela samozřejmé (nouze, úmrtí, živelní pohroma), existujou situace, kdy je to pochopitelné (hele, já vím že jsem tu v blbou hodinu, promiň, ale mám přetlak emocí a fakt jsem to nemohla vydržet) a dovedu si představit i situace, kdy je to na přeshubu (hahá, tak jsme TADY! To čučíš, co? Jaktože se neraduješ?).
Předchozí