na zš nic neomluveného,šla jsem z osmičky na sš a tam tedy už neomluvené hodiny jsem měla a následně toho i tř.dutku, řed.důtku. Využívala jsem bohatě i 2 omluvné listy - jeden ofiko,druhý neofiko,kde jsem to podepisovala za rodiče já a byly tam různě razítka od šk.doktora,když jsem se potřebovala ulít.Výhodu jsem při tom všem si jednu udržovala celkem lehce - dobrý prospěch.

Ani mi vlastně nestálo za tu snahu něco řešit s matkou,jesti mi něco omluví či ne,to jsem si už řídila sama. Důtky co si vzpomínám nijak moc neřešila,byla tenkrát zaláskovaná,což mi hrálo hodně do not.
Třídní to tenkrát snad řešil víc než já a naše parta,furt nám domlouval,at doneseme omluvnák podepsaný rodiči,že jinak bude důtka - na to jsem pokrčila jen rameny a v duchu jsem si říkala: no a co...,randit bylo mnohem víc zajímavější a lákavěšjí,či pokec s děckama v parku či v nějaké kavárně...