chápu že se zlobíš

jako problém (mimo babičky naschválnice) vidím nestejný postoj tvůj a manžela. Ty jsi z toho do běla a on jen pronese, že se o tom s babičkou domluví, až ji uvidí osobně. Asi to nechceš hrotit, ale pokud bych z toho byla tak špatná, jako ty, chtěla bych, aby to babičce řekl hned.

A víš co bych udělala možná i já? Zavolala bych sama babičce, co že s prckem dělali, když tam táta nebyl, že má nějaká oteklá očka a jakoby vyrážku a že potřebuješ vědět, co se dělo, neb "jak vám říkal syn, řešíme ty alergie...." A buď by naférovku řekla že jahody a sena, pak bych jen suše podotkla, že teda jako si ta alergoložka nevymýšlela.... A pokud by zapírala, no nechala bych si pro sebe co vím, počkala na manžela a požádala ho, aby babičce se stejnou otázkou zavolal sám. A vidělo by se.


Asi to je trochu intrikování, ale pokud je taková, jak píšeš, přímým útokem nic nezískáš, pokud řekneš, že si syn stěžoval, zkusí ho třeba příště ukecat jako že "bude to naše tajemství" a už se nedozvíš nic.