Senedro,
jen na okraj bych podotkla, že i rodiče dětem mnohdy ubližují, často v té dobré víře, že pro ně dělají to nejlepší. Introverty neustále strkáme do kolektivů, protože na naše představy mají málo kamarádů, rozhádáme se s někým, koho má dítě rádo, a vyloučíme mu ho ze života, neustále děti formujeme podle svých šablonek, tlačíme na pilu, staráme se až příliš, organizujeme od rána do večera... už jen vzhledem k četnosti našeho výchovného působení a výchovného působení babiček zhusta napácháme mnohem větší škody
Tím nechci zlehčovat ignorování alergií nebo nezabezpečení bazénu, spíš lobuji za to, aby reakce na ty různorodé škodiče byly primárně na naší straně přiměřené, ne alergické. V prvé řadě mi přijde dobrá prostá, nevychovávající rozmluva (strašně moc lidí neumí sdělit druhému dospělému, co udělal špatně, aniž by to byla kriticko-výchovná lekce - což pochopitelně zhusta vyvolá jen naštvání, ne nápravu), když se věci nezlepšují a komunikace vázne, pak do určitého věku prostě společný kontakt.