Jo, životní tempo, to je taky začarovaný kruh. Připadá mi, že se točíme na spirále honění se za penězi. Protože stát sebere 40% platu a průměrný příjem stačí tak akorát na zajištění základního živobytí, o nějakém velkém spoření či naopak utrácení nemůže být ani řeči. Jenže problém je podle mě v tom, že my sami lidi si pořád zvedáme tu laťku toho, co považujeme za "základní" věci. Do základních potřeb zahrnujeme čím dál víc věcí a požitků, a abychom na to měli, tak musíme víc vydělávat. A kruh se uzavírá.