Mozna taky trochu pujdu proti zdejsimu proudu vseobecne skepse.

Jednoho krasneho dne po probuzeni (na JIPce) mi doslo, ze svet, vsechny nestastne lidi, ani tyrane pejsky, nespasim, zato se cestou k vseobecnemu blahu pravdepodobne zabiju a ne, nejsem mucednik.
Ze zadny politik, byt by byl blbec sebevetsi, nestoji za vic emocionalni pozornosti, nez informace o pocasi.

Taky ze mam dost prostoru a svobody k tomu, omezit, ci eliminovat dost veci, ktere dolehaji a deptaji.
Porad se potykam z nejakou tou "sibnutosti ve sve hlave", porad je to tam zaseknuty a nekdy to skodi.
Na druhou stranu, namisto abych se ponorila do vseobecnych trablu sveta, delam, co zmuzu ja, tady a ted. Nekomu zprijemnim den, zprijemnim den sobe, nehazim do kamen sajrajt, vyhybam se palmovemu oleji, tridim odpad.....

Jo, mozna je to malo, ale zas kdyz kazdej udela alespon ten maly kousek, kdo vi.