já si velmi často nekoupím to, co chci... jsem nerozhodná a když jde o věci pro mne, mám pocity viny, že za sebe utrácím... typicky, jdu si koupit něco na sebe, vlezu do obchodu, vidím šaty, které se mi líbí, vím, že bych je unosila, celkem mi sedí, cena je přijatelná, ale zaplaví mě pocit, že TOLIK za sebe přece neutratím a tak nakonec odcházím z obchodu s trikem pro syna, tílkem pro dceru a sukní pro mrňavku... v součtu jsem utratila víc, ale nic pro sebe... doma jsem pak na sebe naštvaná
a často nekoupím to co chtějí děti - opravdu nepotřebují 58. hopík, 45. autíčko a 258. panenku... pokud je to kousek, o který stojí opravdu opravdu hodně, tak pak trvám na tom, že se vytřídí to, co už doma mají... a někdy prostě usoudím, že je to věc, kterou si nepřeju mít doma (sliz, třpytky, smraďochy, plastelína...)