Člověk nebude dlouhodobě šťastnej nikdy. Ani když jde o mnohem zásadnější věci. Když jsem se bála, že má dcera nádor, měla jsem pocit, že když se ukáže, že je nezhoubný, vystačí mi to na celý život. Nádor byl zvápenatělý cucek a jsem snad stále šťastná? Ani náhodou, celá ta akce mi akorát tak spustila posttraumatickou poruchu.

Na druhou stranu, dostala jsem křeslo na balkon, které se mi dlouho líbilo... a víc se těším domů :), protože můžu na balkoně ležet s pudlem na klíně.