Šuplíku,

já vycházím z toho, že dospělej člověk (což je Jednička, Dvojka i ti prarodiče) se má o své potřeby v prvé řadě postarat sám.

Jestliže mám nějaký majetek, tak to beru tak, že dokud jsem naživu, tak je to moje a můžu s tím naložit, jakkoli se mi zlíbí (samozřejmě jsme-li dva, tak jsme v tomto jednotka). Aby si děti nárokovaly majetek rodičů ještě za jejich života mi přijde divné, stejně jako že si vzájemně zazlívají, co kdo dostal a nedostal a komu se pomohlo víc a komu míň. A vadilo by mi, kdyby si moje děti počítaly navzájem nudle v polívce a zahlížely na toho, kdo dostal víc.

Proto mi přijde divný, že Dvojka má takovej přehled o věcech, do kterejch jí vlastně nic není (jak to maj mezi sebou rodiče a sestra, tj. dvě svéprávný jednotky, který si můžou dělat, co chtějí).

Jediný, co beru, je, že dědeček něco slíbil a pak od toho cuknul, ale stejně mi přijde požadavek, aby dítě bydlelo v bytě prarodičů, už poměrně nadstandardní a nenárokový.