Přidat odpověď
Hele, myslím, že nic. Resp. asi nic z toho, co dělám dneska.
Samozřejmě věci, jako hrát karty a deskové hry, ruční práce (vyšívání, pletení), hrát šachy, práce na zahrádce, domácí práce, péct (vařit ale ne)... PRostě věci, které se dělaly doma ve volném čase běžně, takže jsem se je naučila.
Ale jinak nic speciálního.
Ale dlužno podotknout, že mi máti kupovala knížky, které jsem chtěla (dávala peníze na knihy), takže co mě zajímalo, mohla jsem si koupit knížku a nastudovat si (internet neexistoval). Když jsem se chtěla naučit hrát na kytaru, tak mi ji koupila + jsem si koupila učebnici. Platila mi LŠU, abych se mohla naučit hrát na klavír. Chvíli mi platila kurzy němčiny (před revolucí, když se ve škole učila jen ruština), pak přišla revoluce a už to nebylo potřeba... Sama by mě to nenaučila, ale nebránila mi v tom, naučit se, v míře přiměřené okolnostem mě v tom podpořila. Od otce si pamatuju jen, že nás učil hrát šachy, pak už ale nebyl. Ostatní příbuzenstvo jsme měli tak daleko, že jsme u nich byli max. na prázdniny nějaký ten týden, a to byli neintelektuální lidé, tj. max práce na poli, starat se o zvířata atd.
Předchozí