Ano, Eudo, a ve většině případů si žák musel dát sakra pozor, co tím chtěl (správně dle soušky) básník říci.

Hele, hned nějak zkraje jsme měli povinnou četbu Robinsona Crusoe, a jelikož jsem ho měla již přečteného, napsala jsem nadšeně důkladný zápis do čtenářského deníku. Jenže ouha, blbě, trochu jiný děj a celé vyznění, protože doma byl Defoe, kdežto ve škole očekávali Plevu Jestli si myslíš, že se tak dala trénovat schopnost obhájit svůj názor, tak nedala, na ten jsme nárok neměli.

Samozřejmě nepromlčel, chemii jsem normálně nahlas recitovala obsah učebnice, stejně jako báseň "Vy naši miláčkové v kouzelném měsíci máji".

Ostatně soudím, že skoro nikdo nepíše "skoro nic".