Já jsem od pohledu taková divná, že se mnou prodavačky většinou nemluví. Občas mám i pocit, že jsem objemně neviditelná, protože mě poměrně často komplet ignorují. Pokaždé když stojím ve frontě na šunku, maso … prostě vždy obsluhují toho přede mnou a pak jdou na toho za mnou. Mě ignorují.
Pokladní rozhovory v našem syuper hyper Albertovi nevedu, většinou sotva vybalím na pás, tak rychle balím do tašek, do toho zmatkuju, protože to tak nějak vždycky když jsem ve stresu a u pokladen mě stresuje, že třeba zdržuju toho za mnou a nebo mě ničí, když mi aktivní pokladní přimáčkne půlku melounu, zlomí chřest apod. A mně se to fakt děje skoro vždycky. Dnes jsem změnila lokál a zrychlená pokladní prudce odmarkovala jogurt, který praskl a na koho ho vystříkla? No na sebe si to neudělala. Moje černé triko bylo rázem bílé. Ona se navíc začala smát, jako jo vtipné to asi bylo, ale já měla vztek :-D