Přidat odpověď
A tak jedna věc je, jak to plno lidí má a druhá, zda je to stav, který všem vyhovuje a je třeba ho obhajovat. Když tu napíše žena, jak má jazyk na vestě, že má všechno na hrbu, dostane kartáč, že má jít k holiči, na jógu a na víno s kámoškama a děti předat muži. Tohle je zase diskuze, kde se tvrdí opak - tedy že chlap živí, takže nepřepínat.
Zabředla jsem moc. Chtěla jsem jen napsat, že spojení "žít svůj život" nechápu, cizí životy přeci nežije nikdo, vždycky jsou naše. Často (ne vždy) máme vliv na to, jak budou vypadat. Ale někdy považuji za nutné se něčeho vzdát, kvůli něčemu, co momentálně nepočká.
Včera jsem pohřbila svojí 16-letou fenu. Nosila jsem jí ze schodů, vytírala ve tři ráno, brala na dovolenou - abych k ní mohla vstávat. Dokud s chutí žrala, dělala jsem to ráda a přišlo mi přirozené, že to dělám. Připoutala jsem jí k sobě.
Předchozí