Z+2 - však jo, manžel se to částečně naučil, babička taky...ale problém byl, když se odkazoval na něco, co zažil s někým jiným, což bylo dost často, takže to znamenalo pořád si neustále předávat informace o tom, co se kde stalo a jak to probíhalo...a předpokládalo by to, že by ta chůva s ním musela být denně, jinak by po dvou dnech byla zase úplně mimo...takže to by nám asi moc nepomohlo... to není o tom, že já to s ním umím, to je o tom, že to s ním umí ten člověk, který je s ním pořád...takže chápu, že tyhle děti prostě nechtějí být s někým jiným, s kým jsou jen občas...oni potřebují takovou tu kontinuitu...s věkem a zlepšující se komunikací se to samozřejmě mění...ale v určitém věku je to naprosto pochopitelné, že chtějí být jen s těmi "svými" nejbližšími lidmi...