Přidat odpověď
Monty, ale ten druhý zase konstatuje fakt: říkáš (reálné) věci, které nechci slyšet. Jako kdyby mu pouštěl hlasitou hudbu, která se mu nelíbí. Na té hlasité hudbě není nic nereálného nebo nepravdivého. Jen ji ten druhý prostě nechce.
A jak někdo poznamenal, proč si tedy obraz na skype nevypne ten, kterému vadí. Proč to chce po tom trojúhelníkovém? Ten s ničím problém neměl. Má trojúhelníkový obličej, proč se na něj ten druhý nechce dívat? To není žádná realita, to je taky pocit, že se mu nelíbí obličej tvaru trojúhelníku.
Tohle je asi jádro problému. Ten asperger chce, aby lidi chápali jeho, ale on nechápe ty druhé. Dívá se na svět svýma očima, ale po druhých chce, aby se nedívali svýma, ale jeho.
Předchozí